Bylinkománie

Pozor na slunce

Zásadní roli hraje orientace balkonu. Jiné podmínky budou panovat na severní straně a naprosto jiné na jižní straně balkonu.

Balkon je prostor, jehož parametry jsou na rozdíl od zahrady neměnné. Jde hlavně o přístup slunce, který je daný orientací ke světovým stranám. Častou bolestí je vysoká teplota a sluneční úpal. Dlažba terasy nebo balkonu se často rozpálí do velmi vysokých teplot, které rozhodně kořenům rostlin nesvědčí. Rostliny je třeba před horkem chránit vlastně velmi podobně, jako při ochraně před mrazem.

Květináče tedy nenechávejte nikdy stát přímo na dlažbě, ale postavte je na nízké stolky, účelná je i silnější polystyrenová deska nebo prkno. Na větším balkoně se výborně osvědčí třeba dřevěná paleta. Také květináče, ve kterých se bylinky na balkoně pěstují, by měly být jiné než černé. Dobrým řešením jsou světlé obaly, do kterých tmavé květináče schováme.

V květináčích umístěných na slunném místě se při troše péče daří pažitce, petrželce, šalvěji, rozmarýnu nebo majoránce. Pokud se chcete z bylinek radovat až do podzimu, nekupujte je v supermarketech, v jejich nabídce jsou většinou rostlinky rychlené, pěkné vám vydrží jen několik dní. Raději zajděte do zahradnictví nebo na farmářský trh a vybírejte zdravě vypadající bylinky bez nažloutlých nebo dokonce uschlých lístků.

Dřevnatějící, vytrvalé bylinky pocházející z mediteránu můžete pěstovat společně, mají podobné nároky – co nejvíce slunce, dokonale propustný substrát s drenáží na dně, potěší je příměs dřevěného popela nebo mletého dolomitického vápence. Jsou nenáročné na živiny (v přehnojené půdě méně voní) a nesnášejí přelévání. Ovšem pozor na to, že v nádobě vystavené horku nesmí všechna vláha vymizet.

Máta 

Bazalka

Meduňka

Pažitka

Šalvěj 

Rozmarýn

Petržel

Pěstování: Petrželka nemá ráda prudké slunce. Na rozdíl od mnoha ostatních bylinek ji můžete bez problémů vypěstovat i ze semínek. Vyhraďte jí zvláštní malý květináč nebo pěstujte více druhů petržele dohromady.

Zazimování: Zimy zvládá venku, ale doporučujeme ji vzít spíš domů za okno.

Tymián

Pěstování: Tymián má rád písčitou, lehkou půdu. Kvůli jeho pomalejšímu růstu ho nedoporučujeme pěstovat ze semen. 

Použití: Troška čerstvého nasekaného tymiánu dodá chuť a vůni ovocné šťávě, salátu, zálivce, pikantní omáčce a veškerým pokrmům z masa a zeleniny. Tymián se rovněž hodí na pečenou, grilovanou či dušenou rybu. Tymián se neztratí ani v nádivce do kuřete, v rajčatových omáčkách a polévkách, ale také v paštikách a marinádách. Z citronového tymiánu se zase vaří velmi osvěžující a léčivý čaj. 

Zazimování: Tymián je velmi odolný, proto zvládá být venku i přes zimu.

Oregano

Pěstování: Dobromysl potřebuje suché slunečné stanoviště. Sazeničky vysazujete samostatně, aby měly prostor se rozrůst. Můžeme ji pěstovat i ze semínek. Použití: Oregano má výraznější chuť. Použijte ji do italské nebo francouzské kuchyně. Přidává se také do gulášů, rizota a k dochucení masitých jídel a salátů. 

Zazimování: Dobromysl je poměrně choulostivá na mráz. Na zimu ji přihrneme zemí, můžeme překrýt chvojím. Nejlépe přečká zimu ve skleníku nebo doma.

 

Ibišek Jedlý - Okra Burgunda

Ibišek jedlý je teplomilná rostlina, která vyniká nejen krásnými květy, ale také jedlými plody. Sklízí se velmi 

mladé a kunzumují jak syrové, tak vařené, grilované nebo pečené. Péče o ibišek jedlý je podobná jako o salátové okurky. 

Ibiškové tobolky sklízíme mladé, asi pátý den po odkvětu. V té době jsou velmi křehké, slizovité, asi pět až šest centimetrů dlouhé, porostlé jemnými chloupky, uvnitř bez semen.

Tobolky obsahují velké množství látek, které příznivě působí na zažívací trakt, dále vitamínů, navíc mají malou energetickou hodnotu, jsou proto vhodné pro redukční diety.

• Ibišky jedlé lze pěstovat i na balkonech.

  Semena vyséváme koncem února a během března do květináčků či kelímků.
• V květnu, když pomine nebezpečí mrazů, sazeničky vysazujeme na slunné stanoviště pod fóliové kryty nebo do polyetylénových pytlů se substrátem. Mají v podstatě stejné nároky, jako skleníkové okurky.
• Vzdálenost mezi rostlinami by měla být nejméně šedesát centimetrů.
• Rostliny jsou mohutné a je nutné je vyvazovat k tyčkám.
• Během vegetačního období je třeba ibišky dostatečně zalévat a pravidelně hnojitkombinovaným hnojivem.

• Velmi mladé tobolky se mohou pojídat čerstvé, lze je vařit a smažit. Konzervují se sušením, zmrazením nebo nakládáním do různých nálevů.

  Ibišek je charakteristickou surovinou hlavně v indické a turecké kuchyni. Plody se vaří v polévce, dušené se podávají jako přílohy k masu nebo zapékají se sýrem.

  

  Smažené plody ibišku

  1. Před smažením tobolky vaříme asi deset minut v osolené vodě. Aby se nerozvařily a neslizovatěly, přidáme do vody trochu citronové šťávy.
  2. Povařené necháme důkladně okapat a poté je ještě dobře osušíme.
  3. Smažíme dokřupava.

  Zapékaná ibišková musaka

  Potřebujeme

  • 500 g tobolek ibišku
  • 2 lžíce octa
  • 2 lžíce másla
  • 1 cibuli
  • Olej
  • 1-2 vejce
  • ½ šálku mléka
  • sůl

  Jak na to

  1. Tobolky uvaříme v mírně okyselené vodě a scedíme.
  2. Zapékací misku vymažeme máslem. Polovinu uvařených tobolek rozložíme na dno misky, pokryjeme vrstvou cibule osmažené na oleji, navrch položíme druhou polovinou tobolek.
  3. Asi pět minut zapékáme v troubě, poté musaku zalijeme vejcem rozšlehaným v mléce a upečeme dozlatova.
  4. Podáváme buď jako zeleninový předkrm, nebo jako dezert.